Books are more than sources of information or entertainment to me. They are one of the main ways in which I expand my experience of the world, test my own assumptions, and encounter ways of thinking that would otherwise remain inaccessible to me. I see reading as education, conversation, and experience at the same time.
Writing is a natural continuation of reading. It makes it possible not only to enter other people's worlds and ideas, but to construct new ones: characters, conflicts, systems, and questions that can sometimes be explored more deeply through fiction than through ordinary discussion. This ability of literature to combine imagination with thought is one of the main reasons I write.
Among my strongest literary influences are authors who combine compelling stories with distinctive ideas and ways of seeing the world. Isaac Asimov for his intellectual clarity and ability to build stories around conceptual problems; Karel Čapek for his humanity, language, and philosophical depth; Stephen King for his understanding of character and his ability to make fictional worlds feel alive; and Douglas Adams for intelligent humour, absurdity, and the ease with which he approaches very large questions.
Riven Renwick se narodil, žil, pracoval na systému Continuity a zemřel při obyčejné dopravní nehodě. Nebo alespoň na tom se shodují nemocnice, stát, banka, zaměstnavatel, biometrické systémy i lidé, kteří ho znali.
Problém začíná teprve ve chvíli, kdy se někdo zeptá, odkud to vědí.
Praha roku 2043 stojí na propojených systémech důvěry. Continuity umožňuje institucím ověřovat lidskou identitu rychle, bezpečně a bez nutnosti sdílet všechna citlivá data. Po Rivenově smrti však běžný audit narazí na drobnou nepříjemnost: jeho primární řetězec důvěry nelze rekonstruovat.
Dokumenty jsou autentické. Podpisy platné. Biometrie odpovídá. Každá instituce dokáže vysvětlit, které jiné instituci uvěřila. Žádná už nedokáže doložit první důvod. Všechny důkazy tvoří dokonale uzavřený kruh, což by bylo uklidňující, kdyby kruhy mívaly začátek.
Případ se dostává k Cassianu Corvenovi z Oddělení nemožných závěrů, jehož úkolem je zkoumat tvrzení, která jsou logická, důkladně podložená a z nějakého nepříjemného důvodu možná neoprávněná. Spolu s Marou Marlow, která dobře ví, že veřejnost nečeká na metodickou přílohu, začíná rekonstruovat život mrtvého muže od posledního dne zpět k prvnímu záznamu.
Jenže čím více důkazů nacházejí, tím méně je jasné, zda přibývají nové důvody, nebo pouze další ozvěny téhož tvrzení. Otázka, zda Riven existoval, se postupně mění v mnohem nebezpečnější: co vlastně opravňuje instituci rozhodnout, že někdo existuje – a co se stane, když pravdivý závěr přežije ztrátu důvodu, proč mu věřit?
Lež by byla jednodušší. Měla by alespoň původ.
STAV: FINÁLNÍ REVIZE